Člověk, jedoucí po silnici ze Starých Splavů do České Lípy, obvykle nemá ani tušení, že po jeho levé ruce, hned za splavskou křižovatkou, se rozprostírá krajina, se kterou se mnoho lidí setkává jen ve svých představách.
Hluboké rokle, ve kterých je šero i za letních slunečních dnů, skalní průchody, kde leží sníh mnohdy ještě v červnu, bizarní skalní věže, to vše vytváří skutečná bludiště.
Nad nimi se vypínají Šedina (473 m), Maršovická hora (516 m) a Holý vrch (423 m). Porost je zde převážně jehličnatý, mimo cesty málo prostupný.
Za zmínku stojí nutnost vybavit se na cestu pitím, neboť toto území je velice chudé na vodu.
Najdeme zde zajímavé zbytky po činnosti lidí v dobách dávno minulých, zejména ve skalách vytesané úvozy nebo lomy, kde se lámaly stavební štuky.
V minulosti sloužila tato končina často jako útočiště obyvatel okolních vsí ve zlých dobách, nebo lidí se zločineckými sklony.
Nejznámější je tzv. Braniborská jeskyně, sklaní převis v rokli pod Holým vrchem, kam lid v r. 1741 prchl před drancující pruskou armádou.
Osada Nová Skalka přímo pod kopcem Šedina je idylickým seskupením chalup obklopených lesy a pastvinami, místem, ze kterého lze přímo vejít do zmíněných hvozdů. (Místo si oblíbil i český velikán Jára Cimrman, který zde strávil jedny ze svých třicátých druhých narozenin.)